Na tzv. hrozenkovské terase reprezentuje usedlost život a bydlení slabších sociálních vrstev obyvatel valašské vesnice ve druhé polovině 19. století. Předlohou pro postavení této kopie byla usedlost z údolí Vranča v Novém Hrozenkově čp. 205. Byla postavená salajkářem − mužem, který se zabýval výrobou potaše (salajky) a dřevěného uhlí. Suroviny potřebné pro výrobu skla dodával do nedaleké sklárny Karolinina huť v sousední Karolince.
Interiér zachycuje situaci z roku 1869, kdy usedlost patřila Krystyníkům a domovské právo zde mělo šest dospělých osob. Malé jizbě vybavené jen nejnutnějšími kusy nábytku dominuje velká pec s dýmníkem vyvedeným na půdu.
Mezi obydlím a hospodářským zázemím je proluka − nadstřešený průchod, který sloužil k vyvážení hnoje a za nepříznivého počasí jako krytý prostor pro práci venku.
