Valašský odzemek

Valašský odzemek byl v roce 2012 zapsán do Seznamu statků tradiční lidové kultury České republiky, řadí se tedy mezi nejvýznamnější prvky nemateriálního kulturního dědictví naší země. Jelikož se vyskytuje v oblasti, kterou dokumentuje a prezentuje Valašské muzeum v přírodě, tanečníci odzemku, spolky a jednotlivci zabývající se valašským odzemkem navázali s muzeem aktivní spolupráci, která probíhá již více než deset let.

Tato spolupráce se projevuje v několika rovinách:

  • Dokumentační centrum pro valašský odzemek
  • Rada pro valašský odzemek
  • Škola mladých odzemkářů
  • Soutěž o nejlepšího tanečníka odzemku Kdo vyskočí, ten je chlap

Odzemek je improvizovaný mužský tanec skočného rázu spojený s pasteveckou kulturou karpatského oblouku. Vznikal při gajdách a píšťalách na pastvě, kdy si chlapci krátili svůj čas a cvičili se v obratnosti. Tančíval se také s valaškou, někdy také s pistolí a snad i se šavlí. Typ odzemku tančený s valaškou dnes odlišujeme pod názvem obuškový. Odzemek je sólový tanec 2/4 rytmu s postupně se zrychlujícím tempem od andante až po allegro vivo. Taneční píseň má v podstatě jedinou rozšířenou osmitaktovou melodii s názvem Hopsa chlapci od země s drobnými textovými obměnami, která je doložená již od 14. století. S tancem se váže ještě několik dalších melodií, které však v současnosti již nejsou příliš známé. Tanec se vyznačuje velkým vnitřním napětím, pravidelným rytmem, avšak stupňujícím se tempem, prudkými a přesnými pohyby, mrštností, až akrobatickou obratností a velkým množstvím figur, které tanečník může kombinovat dle svých fyzických a psychických možností, momentální nálady a improvizačních schopností. I v současnosti plní několik funkcí – reprezentační, soutěživou, erotickou i zábavní. Vyjadřuje plně povahu, duševní i fyzický stav tanečníka, jeho „chlapství“ a identifikaci s určitou komunitou – „toto sa tančí u nás na Valašsku“.

Ještě v první polovině 20. století se tradoval odzemek předáváním z generace na generaci působením vynikajících tanečníků. Postupně, jak mizelo přirozené prostředí spojené se salašnictvím a tradičním zemědělským prostředím Valašska, ve kterém se tento mužský taneční projev udržoval a rozvíjel, zužoval se počet interpretů i množství příležitostí, kdy byl tancován.

Díky sběratelské činnosti Miloše Kašlíka, Jiřího Parduby, Zdenky Jelínkové a dalších je popsána celá řada odzemkových figur. Jsou k dispozici filmové, video či DVD záznamy z různých soutěží, přehlídek nebo vystoupení a každý z tanečníků má možnost se s nimi seznámit. Z této škály pak vybírá prvky, které mu nejvíce vyhovují, které jej oslovují a inspirují, a s těmi pak dále pracuje. Každé předvedení odzemku je vlastně improvizace na „dané téma“. Vyspělí interpreti při hledání vlastního osobitého tanečního vyjádření mnohdy zařazují do tance nové prvky a tím tvůrčím způsobem přispívají k jeho neustálým proměnám.

Bibliografie literatury a pramenů k valašskému odzemku

Zápis valašského odzemku do Seznamu statků tradiční lidové kultury ČR.

Dokumentační centrum pro valašský odzemek

Valašské muzeum v přírodě zřídilo centrum pro dokumentaci valašského odzemku, kde shromažďuje doklady o tomto statku, a to především ve formě publikací, článků, fotografií, video a DVD záznamů. Centrum mimo jiné provádí postupnou digitalizaci těchto materiálů. Na jejich sběru a identifikaci se vydatně podílí Valašský folklorní spolek, z.s.

Valašské muzeum v přírodě se také věnuje výzkumu současného vývoje odzemku. Hlavní výsledky tohoto výzkumu byly shrnuty v dizertační práci PhDr. Evy Kuminkové-Románkové, Ph.D. Proměny tradiční lidové kultury v souvislostech snah o její ochranu a revitalizaci (na příkladu lidového oděvu a tance na Valašsku) 

Valašské muzeum v přírodě pokračuje ve zmiňovaném výzkumu. Jste-li tanečník odzemku a chcete-li se do něj zapojit, vyplňte, prosím, tento dotazník a pošlete jej na adresu kuminkova@vmp.cz. Přispějete tak k uchování informací o odzemku, jak je tančen a předáván ve Vaší generaci.

Rada pro valašský odzemek

Rada pro valašský odzemek vznikla v roce 2011 z iniciativy tehdejšího Valašského folklorního sdružení (nyní Valašský muzejní spolek, z. s.) jako poradní orgán ředitele. Valašské muzeum ve vztahu ke spolku a komunitě tanečníků reprezentovaných členy Rady zaujímá především roli odbornou.

Rada pro valašský odzemek poskytuje organizátorům a tanečníkům morální zázemí pro plánování a realizování společných aktivit a zároveň navrhuje a provádí opatření k uchování, dokumentaci a dalšímu předávání odzemku mladým generacím. Dělí se na tři sekce: organizační, etnografickou a sekci znalců a porotců, přičemž každá skupina má jiné úkoly. Etnografická sekce má sedm členů a věnuje se dokumentaci odzemku, sběru materiálu v terénu a vedení dokumentačního centra. Organizační sekce se stará o praktické otázky pořádání a koordinace akcí spojených s odzemkem. Sekce lektorů a znalců se zabývá otázkami vývoje tance, nových impulzů a hodnocením současné situace.

Složení Rady pro valašský odzemek:

Etnografická sekce

Mgr. Radek Bryol, Valašské muzeum v přírodě

Mgr. Zdeněk Cvikl, Valašské muzeum v přírodě

MgA. Kateřina Černíčková, NIPOS

PhDr. Eva Kuminková, Ph.D., Valašské muzeum v přírodě

Dr. Jitka Matuszková, Národní památkový ústav

Mgr. Jana Tichá, Valašské muzeum v přírodě

Organizační sekce

Ing. Petr Dobrovolný, Rožnov pod Radhoštěm

Miroslav Ekart ml., Vsetín

Jiří Martínek, Vsetín

Mgr. Jana Šamánková, Frenštát pod Radhoštěm

Oldřich Štroblík, Vsetín

Sekce porotců a znalců

Mgr. Viktor Dvořák, Vsetín

Miroslav Ekart st., Vsetín

Josef Goláň, Rožnov pod Radhoštěm

Petr Grebeň, Zlín

Roman Martínek, Brno

Petr Mílek, Ostrava

Roman Navrátil, Vsetín

Zdeněk Platzer, Vsetín

Jiří Perůtka, Zlín

František Růžička, Vsetín

Jiří Stanovský, Bystřice pod Hostýnem

Mgr. Petr Šamánek, Frenštát pod Radhoštěm

Pavel Tomeček, Vsetín

Svatoslav Válek, Nový Jičín

Škola mladých odzemkářů

Ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm vznikla v roce 2009 ve spolupráci s Valašským folklorním sdružením myšlenka pětidenní Školy mladých odzemkářů. Je určena především začínajícím tanečníkům a těm, kdo se chtějí zdokonalovat a pracovat na svém projevu. Mladí tanečníci se učí jednotlivé figury a zkušení lektoři jim během soustředění pomáhají sestavit vlastní odzemkovou choreografii odpovídající zkušenostem a fyzickým možnostem jednotlivých frekventantů. Výuka je prokládána přednáškami, fyzioterapií a jinými aktivitami k podpoře fyzické připravenosti tanečníků.

Úspěšné absolvování školy je podmíněno veřejným vystoupením. Pro mnohé tanečníky je to vůbec první životní příležitost vystoupit s odzemkem před diváky. Prožitek z pěti dní intenzivního tréninku v kolektivu dalších dvaceti tanečníků zapálených pro odzemek a zkušených lektorů – často vítězů odzemkářských soutěží – nepopiratelně ovlivňuje vztah mladých tanečníků k odzemku. Motivuje je pracovat na svých výkonech a pokračovat v odzemku i po skončení semináře ve svých souborech.

Škola mladých odzemkářů se koná vždy koncem června, tedy těsně před červencovými soutěžemi ve Vsetíně či v Rožnově pod Radhoštěm.

Soutěž o nejlepšího tanečníka odzemku Kdo vyskočí, ten je chlap

Velmi důležitou institucí pro novodobý vývoj a formování odzemku se ve 20. století staly soutěže. Úplně první taneční soutěží na Valašsku, o níž máme záznam, kde však odzemek neměl svou vlastní kategorii, byla soutěž s názvem Kerý kerého. Uskutečnila se během výstavy Valašsko v práci ve Vsetíně v roce 1949.

Idea soutěže v čistě mužských lidových tancích vznikla ve 40. letech minulého století na půdě současného Národního ústavu lidové kultury ve Strážnici. Nejprve proběhlo zápolení ve slováckém verbuňku, a to již v roce 1946 v rámci prvních národopisných slavností s názvem Československo v tanci a zpěvu. V roce 1957 byla vedle verbuňku postavena samostatná soutěž v odzemku.

Od 80. let 20. století však valašští tanečníci měli již svou vlastní soutěž. Zrodila se na bále souboru Rusava v Bystřici pod Hostýnem v roce 1977 a byla pojmenována po nejpopulárnějším a předčasně zemřelém odzemkáři Memoriál Dušana Růžičky. Do roku 1986 proběhlo deset ročníků. V roce 1987 se stal garantem soutěže soubor Vsacan a přesunul ji do Vsetína. První ročník, který proběhl 16. května 1987, měl velký ohlas a o soutěž se začalo zajímat i Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Tak došlo k jejímu zopakování hned o dva měsíce později, 4. července 1987 během Rožnovských slavností. O tom, že již na svém počátku byla soutěž populární, svědčí fakt, že se jí v Rožnově zúčastnilo deset tanečníků odzemku a třináct tanečníků v obuškovém.

Po dohodě mezi vedením souboru Vsacan a ředitelem rožnovského muzea se od roku 1989 soutěž konala střídavě jeden rok ve Vsetíně a druhý rok v Rožnově. Tak je tomu dodnes. Rožnovská soutěž probíhá pod názvem Kdo vyskočí, ten je chlap a soutěž ve Vsetíně je od roku 2000 organizačně zastřešována mezinárodním folklorním festivalem Vsetínský krpec.

Stejně jako Soutěž o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku ve Strážnici patří i soutěže v odzemku mezi vrcholy festivalových programů. Kromě Vsetína a Rožnova poměřují odzemkáři své síly i jinde − v průběhu posledních deseti let se uskutečnily soutěže také v Liptále a na Soláni, tradici si vybudovaly i každoroční přehlídky během Mikulášského jarmeku ve Valašských Kloboukách a na bále souboru Rusava v Bystřici pod Hostýnem. Existence nesoutěžních přehlídek je velice důležitá především z toho důvodu, že skýtá stejné motivační faktory jako soutěž, ale dává příležitost ukázat se i méně zdatným tanečníkům.

Karel Pavlištík ve svém článku z roku 1988 popisuje důvody, kvůli kterým soutěž vznikla. Především se jednalo o snahu podpořit zájem o lidový tanec, hlavně mezi mladými lidmi, a nabídnout jim kvalitnější využití volného času. Stejně důležitým důvodem byla snaha o zvýšení úrovně mužského tanečního projevu ve folklorních kolektivech.

Soutěž měla vlastní dvoukolovou strukturu i systém hodnocení, jenž je dodnes dodržován. Porotci jsou výlučně zkušení odzemkáři, kteří sami již nesoutěží. Valašské zápolení se v mnohém inspirovalo strážnickou Soutěží o nejlepšího tanečníka slováckého verbuňku. Soutěž se stala platformou pro dialog mezi organizátory, členy poroty a tanečníky a umožňuje neustálou diskuzi nad vývojem tance.

Soubory ke stažení

Připravované akce

Vánoční jarmark

Valašská dědina
Dřevěné městečko
nabídka dárků z dílen lidových výrobců, koledování, obchůzky lucek a čertů, oživené expozice ve Valašské dědině

Národní muzea v přírodě

Úvodní stránka