Stavba je rekonstrukcí olejářské dílny z Brumova postavené z lomového pískovce různých rozměrů. Do muzea byl v roce 1972 přenesen originální horizontální kládový pákový lis, který datujeme do 17. století. Dlabaná dřevěná korýtka a kovová nádoba se dvěma dny – pernice, kam se vkládala směs semen určená k lisování, patří také k původnímu vybavení. Nezbytný inventář doplňuje nožní stupa k drcení švestkových pecek a sporák s plotnou upravenou pro nahřívání a pražení připravené směsi před lisováním. K uskladnění oleje sloužily nádoby z hrnčiny stojící na okně.
Na Valašsku se tlačil olej nejčastěji ze lněného a konopného semene, z jader bukvic a jader švestek. Používal se hlavně ke svícení, léčení lidí i dobytka. V době půstu se jím nahrazoval živočišný omastek k přípravě pokrmů. Nekvalitní olej se přidával také do kolomazí a barev. Samotné získávání oleje ze semen byl náročný a fyzicky namáhavý proces. V olejně v Brumově se naposledy olej listoval v roce 1946, u nás s ohledem na starobylost pákového stroje se proces předvádí pouze výjimečně.
