Usedlost z Nového Hrozenkova čp. 60 uzavírá dílčí expoziční celek Valašské dědiny, tzv. hrozenkovskou terasu. Originální stavba pocházející z druhé poloviny 18. století je jednou z nejstarších stavebních forem roubených domů z Nového Hrozenkova. Její nejstarší trámy jsou dle dendrochronologické analýzy datované kolem roku 1760.
Chalupa představuje bydlení středního rolníka s doplňkovou podomáckou výrobou, stolařstvím a tkaním plátna. Práce se provozovaly přímo v obytné místnosti. Interiér naznačuje situaci z přelomu 19. a 20. století, kdy zde žil vdovec se třemi dorůstajícími dětmi. Přestože se mnohé domácnosti v tomto období už modernizovaly, tady byla stále hliněná podlaha a přežívala zde stará tradice vaření na otevřeném ohni a svícení loučemi.
