Podhorské pastviny / Foothill pastures
Pastviny vznikaly na těžce obhospodařovatelných místech v okrajových polohách horských a podhorských obcí. Pestrou škálu porostů zastupuje v areálu Kolibisek smíšená pastvina se solitérními keři, ovocnými stromy a drobnými houštinami. Na rozdíl od kosených luk se podhorské pastviny odlišují zejména průběžným hnojením dobytčími výkaly, udusanými koridory vznikajícími pomocí kopyt hospodářských zvířat a výskytem pastevních plevelů.
Zatímco tradiční pastva ovcí spočívala v pomalém převádění stáda, dnešní způsob pastvy v ohradách vede k omezenému pohybu zvířat po ploše. Ke každé větší usedlosti kdysi patřilo i pole a pasínky, které se nacházely dále od usedlosti. Aby lidé nemuseli každý den vyhánět dobytek na pastvu, postavili si na těchto vzdálených místech své chlévy. Na tento typ staveb odkazují letní chlévy z Nového Hrozenkova, které jsou součástí areálu.
Největší stavbou podhorské částí Kolibisek bude panská salaš z poloviny 17. století, kterou provozovali majitelé Rožnovského panství. Jelikož se do dnešních dnů nedochovala, připravujeme její rekonstrukci na základě archeologických nálezů a obrazových dokladů. Velký ovčín poslouží jako provozní zázemí a místo občerstvení, odpočinku i konání kulturních akcí. Tento krajinný typ bude dále reprezentovat chlév pro zimní ustájení ovcí z přelomu 19. a 20. století přesunutý z Nýdku na Těšínsku a hájovna z Valašské Bystřice s kanceláří správy polesí a bytem hajného z 50. let 20. století. Tímto se řadí mezi nejmladší expoziční prostředí muzea. K hájovně přiléhá i kůlna vybavená nářadím k těžbě a opracování dřeva. Jako ukázka rekreační stavby bude sloužit tzv. Pospíchalova chata z poloviny 20. století.
