Fotoateliéry a fotografové lázeňského Rožnova

Místo konání: Sušák, 1. patro

Vstupné: zdarma ke každé vstupence do kteréhokoliv areálu Valašského muzea v přírodě nebo samostatně do všech výstav v Sušáku:

• Základní 40,- Kč
• Snížené 30,- Kč
• Dětské 20,- Kč
• Rodinné 80,- Kč

Otvírací doba: shodná s otvírací dobou Valašského muzea v přírodě

Klimatické lázně lákaly do Rožnova nejen osoby s podlomeným zdravím. Rozvíjející se lázenství zajišťovalo příjem i mnoha podnikavým osobám. Doložit to můžeme například rubovými stranami fotografií z roku 1876, jež nás zpravují o fotoateliéru, v němž byly pořízeny: E. Silberstein – Troppau. V minulosti bývalo zcela běžné, že si po čas lázeňské sezóny zřizovaly fotoateliéry z větších měst (Opava, Příbor, Hranice na Moravě, Olomouc, Brno, Vídeň apod.) své pobočky v Rožnově. Opavský fotograf Silberstein si v 70. letech 19. století příhodně zvolil za své působiště zahradu Hotelu Radhošť na náměstí.  Posléze se k nim přidali i fotografové místní (Plachetka, Schnidler, Čurnová – Kott).

Lázeňské město Rožnov přitahovalo nejen lázeňské hosty možno říci z celého světa, ale i pohotové fotografy, kteří si zde v Rožnově v době sezóny zařizovali v parku prozatimní fotoateliéry. Proto se tak několik starých fotografických dokumentů z dávné doby zachovalo. Nejznámějším fotoateliérem v Rožnově pod Radhoštěm byl fotografický ateliér, který postavila firma Bittl a Hawlík Vídeň (Fotografisches Atelier im Kurort Rožnau und Wien, Taborstrasse 41 Wien) na zahradě domku č. 441 v Rožnově. Ateliér posléze pro svou práci využíval fotograf Karel Plachetka.

Zájem o Rožnov pod Radhoštěm podnítil společenský a kulturní rozkvět Rožnova. Víc než na sto let poznamenalo život v Rožnově lázeňství, založené na využití klimatu a léčivých účinků teplého ovčího mléka. Od roku 1820, kdy byl založen léčebný ústav, narůstal počet hostů i z míst velmi vzdálených. Jejich pobyt poznamenával kulturní a spolkový život v městečku. Místní obyvatelé si pronajímáním pokojů lázeňským hostům zajišťovali nezanedbatelný příspěvek do rodinného rozpočtu. Působila zde řada uskupení, která se podílela na vytváření obrazu Rožnova jako přitažlivého místa s bohatým kulturním zázemím.

Protože během roku zavítalo do lázní přes tři tisíce hostů, byla zde příležitost i pro pohotové fotografy, kteří během této sezony zařizovali v parku prozatímní fotoateliéry. Jelikož neexistuje soupis fotografických ateliérů působících přímo v Rožnově, ani ateliérů dočasně pracujících jen v lázeňských sezónách, můžeme jmenovat některé sezónní fotografy jen podle dochovaných archivních materiálů nacházejících se ve VMP Rožnov p. R. Byli to například J. Hybša, Otakar Šrůtek, E. Silberstein, Florian Wokáč, S. Sinich, Heinrich Albrecht, Vokáč, Karel Plachetka, H. Weidner, C. Göri, K. Svatosch, Straus a Comp. a spol., Bitll a Havlík, Joh. Wichera, L. Stockmann, Bohumíra Čurnová.

Fotografové se postupně oprošťovali od popisných snímků architektur a snažili se zachycovat autentický život. Začala se také oceňovat pohotovost fotografa. Mnohé fotografie měly určitý vyprávěcí charakter, jako by byly jakýmsi příběhem o dokumentované akci.