Zdobení velikonočních vajíček
Z cyklu Dajte vajíčko malované
Malované, vyškrabované, batikované, slámou olepované či jinak zdobené vajíčko náleží neodmyslitelně k době Velikonoc. Děvčata a ženy je připravovaly na Velikonoční pondělí na šmigrust – pomlázku pro koledníky. Připravit dostatek vajíček, aby byla pěkná, vyžadovalo čas, zkušenost a trpělivost, a proto děvčata začínala se zdobením již ve Svatém týdnu.
Na Valašsku dostávali šmigrustníci vajíčka nejčastěji batikovaná, škrábaná či barvená ve slupkách od cibule. Barvy na vajíčka se nekupovaly jako dnes, ale užívalo se vývarů z listů, slupek nebo kořenů rostlin, rezavých hřebíků, sazí, barevných papírových obalů. Pro zelenou to bylo listí břízy, pro červenou obaly od cikorky, pro hnědou slupky cibule nebo ořechu, pro žlutou šafrán, pro černou saze, rezavé železo a zelná voda.
Batikovaný vzor se postupně zakrýval voskem a vajíčko se po každém nanesení vosku obarvovalo. Teprve po posledním barvení, obyčejně v černé barvě, se vosk odstranil teplem a hadříkem a vzor se objevil v celé kráse. Škrábané vajíčko se nejdříve obarvilo na černo a pak byl ostrým hrotem vyškrabován vzor. A na cibulové vajíčko se nejdříve připevnily lístky jarních bylin a ovázané se dalo uvařit do vývaru ze slupek cibule.
Vzorů na vajíčkách bylo nepočítaně, každá děvčica tvořila podle svých schopností a fantazie. Vedle kvítků, ratolestí, figur lidí, ptáčků, geometrických tvarů se zejména na škrábaných kraslicích objevovaly i různé nápisy.
„To vajíčko malované, tobě, Jožko darované.“
„Tobě, Janku, z lásky.“
“Daruji Vám maličko, malované vajíčko.“
A jak je pracné vyrobit vyškrabovanou kraslici? To Vám ukáže a vysvětlí paní Bohdana Pečivová, která se jejich výrobě věnuje už několik desetiletí.
