Velikonoční pokrmy
Z cyklu Dajte vajíčko malované
V době velikonočního postu se naši předkové kromě zábavy zříkali masitých a tučných jídel. V předjaří a na jaře se hospodyně spoléhaly už jen na zásoby potravin, které se dařilo uchovávat od úrody v předešlém roce. Nebo na to, co vyměnily se sousedy nebo koupily na trhu. Jenže na Valašsku peněz k utrácení nebylo nikdy dost.
Kuchařky si musely vystačit se surovinami, jakými byly sušené luštěniny, kvašené zelí, brambory, obiloviny a mouka z nich. Masa bylo stejně málo. V některých chalupách ještě od masopustu visely v komínech kousky uzeného masa pro sváteční příležitosti.
Oblíbeným postním jídlem tohoto období byla pučálka. Jídlo z máčeného neloupaného hrachu. Důležité bylo, aby hrách ve vodě začal klíčit. Klíčky byly symbolem života a měly dodat strávníkům sílu. Jak se pučálka připravuje, uvidíte ve videu.
S Velikonocemi si spojujeme zvyk ze Zeleného čtvrtka, kdy by každý měl sníst něco zeleného, aby byl zdravý. Buď se jedla pučálka, čerstvé nebo tepelně upravené byliny – listy pampelišek, popenec, kopřivy. Popenec se přidával do polévek a z kopřiv se vařil špenát. Anebo se kopřivy přidávaly do velikonoční hlavičky, nebo-li nádivky.
Hlavička bývala prvním masitým jídlem po skončení půstu, jedla se obyčejně na Bílou sobotu. Chcete-li ji vyzkoušet, zde je recept.
Potřebujeme:
Uzené maso, 6-10 celých vajec, pepř, sůl, muškátový oříšek nebo květ, jarní byliny (kopřivy, medvědí česnek, popenec, petrklíčové lístky apod.) a bílé žemle.
Uvaříme uzené maso, necháme ho vychladnout a nakrájíme na kostičky. Vývar schováme. Žemle (rohlíky) nakrájíme na kostičky a přelejeme je vývarem, aby jím pěkně nasákly. Smícháme maso, žemle, vajíčka, drobně krájené byliny, osolíme a okořeníme. Pekáč vymastíme sádlem a vysypeme strouhankou. Připravenou směs vsypeme do pekáče a pečeme do zlatova.
