Velikonoční pečivo
Z cyklu Dajte vajíčko malované
Hospodyně v minulosti, stejně jako mnohé i dnes, pekly v době Velikonoc různé druhy pečiva. Na připomínku Jidášovy zrady zadělávaly kynuté těsto, z něhož stáčely tvary podobné oprátce, ať už to byly točence nebo smyčky. Jejich povrch před pečením potíraly rozšlehaným vajíčkem a bohatě sypaly mákem. Jidáše se podávaly bohatě pokapané medem.
Mazanec svým kulatým tvarem připomínal symbolicky slunce, jehož svit na začátku jara sílil a hospodáři doufali v dobrý zemědělský rok. Mazanec se pekl rovněž z kynutého těsta, sladkého nebo slaného. Do sladkého těsta se přidávalo voňavé koření, většinou anýz a tam, kde měli, i rozinky. Naopak do slaného těsta se zabalovala vajíčka a klobásy. V některých regionech se takové plněné buchtě říkalo šoldra.
V městském prostředí velikonoční stůl zdobil pečený beránek. Hospodyně ho pekly v kameninových a později i litinových formách nejčastěji z kynutého či piškotového těsta. Zdobily ho pocukrováním, v bohatých rodinách i sněhovou hmotou nebo čokoládou. Anebo zůstal jen tak bez příkras, s uvázanou červenou mašličkou kolem krku. Upečením beránka z těsta hospodyně nahrazovaly skutečnou masitou pečeni z jehněte nebo kůzlete, kterou si mnozí nemohli dovolit. Pečený beránek symbolizoval přítomnost Ježíše Krista, jako beránka Božího.
