Svatý týden
Z cyklu Dajte vajíčko malované
Květnou nedělí započal Svatý týden, v němž si křesťané připomínají posledních sedm dní pozemského života Ježíše Krista. V tomto období vrcholí čtyřicetidenní půst a přípravy k oslavám Velikonoc se projevují i v běžném životě nejen věřících.
Naši předkové prožívali tento čas velmi intenzivně. Zvyklosti vzešlé z církevního prostředí se prolínaly s těmi předkřesťanskými. Každý den posledního postního týdne měl své pojmenování i zvláštní význam. Pondělí bylo Modré, úterý Šedivé, třetí den se nazýval Škaredou středou, pak následoval Zelený čtvrtek, po něm Velký pátek a Bílá sobota. Svatý týden uzavírala Velikonoční neděle, zvaná také Velikonoční hod Boží.
Stejně tak i celé sedmidenní období mělo více názvů. Kromě označení Svatý se užívalo také Velký nebo Pašijový týden.
Význam názvů pro pondělí a úterý není zcela jasný. Modrou barvu prý měly látky, jimiž se zdobily kostely, ale může se také jednat o nedokonalý překlad slova blau z německého jazyka, kdy se nejedná o modrou barvu, ale výraz pro neschopný práce. V pondělí se tedy nepracovalo. Šedou barvu měly pavučiny, které se měly v úterý vymést ze stavení.
Ve středu zradil Jidáš Krista, škaredil se na něj. Škaredou středu známe také jako Sazometnou, neboť právě v tento den se vymetaly komíny. Zelený čtvrtek je dnem odpuštění, připomíná poslední večeři Páně a modlitbu v Getsemanské zahradě. Dle tradice bychom v tento den měli sníst něco zeleného.
Velký pátek je pro křesťany dnem smutku nad Ježíšovou smrtí. V tento den by měl utichnout veškerý pracovní ruch a lidé by se měli věnovat rozjímání a modlitbám. O Bílé sobotě se uklízelo, peklo se velikonoční pečivo a zdobila se vajíčka. V noci mezi sobotou a nedělí vstal Ježíš Kristus z mrtvých, což věřící oslavují při nedělních slavnostních mších. Odtud také pochází název Velikonoc, nebo Vzkříšení Krista se událo v noci, kterou věřící nazývají Velkou. Tato událost je pro křesťany nejvýznamnějším okamžikem pro jejich víru ve věčný život. V kostelech se v tento den světily pokrmy – převážně mazance, beránci či vajíčka.
Následující pondělí již bylo veselé. Odehrávala se pomlázka, u nás na Valašsku šmigrust.
