Online seriál - Střípky z depozitářů

Mezi výrazné projevy barokní formy lidové religiozity se řadila náboženská bratrstva – organizace náboženského rázu pod patronací katolické církve. Svůj největší rozkvět zažívala tato zbožná společenství nejen v Čechách a na Moravě, ale také v celé katolické Evropě v období 17. a první poloviny 18. století. Pobělohorská rekatolizace českých a moravských zemí vytvořila ideální podmínky pro jejich bezproblémové a prakticky nikým neomezované působení.

Růžencová bratrstva jsou úzce spjata s mariánskou spiritualitou – modlitbou Růžence. Členové bratrstev se zavazovali k příkladnému životu křesťanského věřícího a katolická církev vznik mariánských společenství obecně podporovala. Členství vedle naplnění duchovních potřeb barokního člověka neslo i společenskou prestiž a možnost pozitivní sebeprezentace. Působili zde nejvýznamnější představitelé obecní správy, patrony se stávali členové šlechtických rodů (v Rožnově hrabě Jindřich ze Žerotína, pán na Rožnově, Krásně a Faltenberku). Privilegia rožnovskému růžencovému bratrstvu při kostele Všech svatých v Rožnově udělil a statuta potvrdil 6. října 1710 představený dominikánské provincie Čech a Moravy páter Tomáš Brabant. Činnost Rožnovského růžencového bratrstva byla ukončena dekrety císaře Josefa II. rušící třetí řády, které již po deset let nesměly přijímat žádné nové členy (1783).

Členové růžencového bratrstva byli evidování v matrice Arci bratrstva Nejsvětějšího Růžence při kostele Všech svatých v Rožnově. Nalezneme zde členy nejen z Rožnovska a jeho blízkého okolí, ale i z Meziříčska a ojediněle i z jiných míst Moravy (Frenštát, Štramberk, Jičín, Životice aj.). Chronologicky zde nalezneme členy z let 1728–1782. Vazba knihy je šitá, desky jsou potažené červeným sametem, v rozích jsou zdobeny kováním (bombirovaný rostlinný motiv), uprostřed v kovovém oválu je nápis Maria.  Celá kniha je opatřena dvěma kovovými přezkami.

Zápisy jednotlivých jmen jsou řazeny netypicky podle křestních jmen dle alfabety. Kaligrafie úvodních iniciál je zvýrazněna a výtvarně ztvárněna. Text knihy je psán česko-latinsky kurentem ve dvou sloupcích. Odpovídají tomu i názvy křestních jmen, např. Andreas = Ondřej; Georg = Jiří, Jiřík, Jura; Franz, Franciscus = František, Catharina = Kateřina; Elisabetha, Alzbieta = Alžběta. Typické je i používání spřežek – Jirzik, obec Zubrzi aj. Do knihy zapisovali v uvedeném období různí písaři. Odpovídá tomu i pořadí jednotlivých jmen a příjmení, která jsou řazena dle rozhodnutí zapisovatelů. Např. – jméno Kateřina psané s „C“ i „K“ na začátku, je zařazeno pod obě tato písmena (podobně Jiřík, Jura x Georgius, Gura….). Zápisy jednotlivých členů bratrstva nás informují o četnosti a tvaru křestních jmen, ale potvrzují z pohledu genealogie i výskyt četnosti příjmení v jednotlivých zapsaných sídelních lokalitách.

Vzhledem k tomu, že se jedná o jeden z mála dochovaných soupisů, je matrika členů bratrstva uložena v depozitáři. Digitalizáty matriky jsou zpřístupněny v on-line katalogu sbírek na webových stránkách NMvP-https://vademecum.vmp.cz/vademecum/permalink?xid=519b275811a881012eef3c2d33eed347 .