Masopustní obchůzky na Hlinecku tvoří průvody masek, které se po desetiletí nemění, mají podobu a role ustálené a předávané po generace. Kostýmy se v rodinách ve vybraných vesnicích předávají a každý z maškarádů o ně pečuje.
Těmi vesnicemi jsou především Hamry, Studnice, Vortová a místní část města Hlinska Blatno. Zdejší obchůzky jsou také od roku 2010 zapsané na reprezentativním seznamu UNESCO a řídí se pravidly, které máme popsané z poloviny 19. století. Masky se dělí do dvou skupin: na červené a černé. Označení nevzniklo podle barev kostýmů, ale podle jejich role během obchůzky. Masky červené vedou celý průvod dům od domu. Jeho obyvatelům přejí zdraví a štěstí a čtveřice tanečníků, zvaných turci, také před každým domem obřadně tančí. Skupina černých masek baví všechny přihlížející nejrůznějšími žerty, válí se s nimi po zemi (nejlépe ve sněhu) a honí se s dětmi i mládeží.
„V čele průvodu kráčí maska zvaná laufr nebo strakatý, který obvykle kolem osmé hodiny ranní požádá představitele obce o povolení k obchůzce. Po jeho získání pak celý den vede tato maska průvod pěkně dům od domu. Žádný dům nesmí vynechat a všude musí zatancovat a popřát vše dobré. Kostým laufra tvoří bílá halena, bílé kalhoty a vysoká špičatá čepice. Vše je pošité barevnými odstřižky látek. Těch má být 365, stejně jako dnů v roce. A jejich pestrá barevnost znázorňuje různorodost každého dne v životě člověka. Další zajímavou maskou je určitě maska slaměného. Jak název napovídá, kostým je upleten ze slámy. Jedná se o žitnou slámu, která je pěkně dlouhá. Slaměný se válí s přihlížejícími ženami po zemi, aby se na ně přenesla plodivá síla. Někteří přihlížející diváci trhají ze sukně slaměného stébla, aby je následně dali do posad husám, kachnám nebo do kurníků slepic. Podle tradice si tak zajistí, že bude drůbež prospívat,“ uvedla Ilona Vojancová, odborná pracovnice Muzea v přírodě Vysočina.
Celá obchůzka většinou trvá do pozdních odpoledních hodin. Následně se masky i všichni přihlížející shromáždí na předem dohodnutém místě, kde se koná závěr masopustního veselí. Na Hlinecku jej tvoří obyčej zvaný porážení kobyly. Jedna z masek přečte testament, v němž jsou vypořádány domnělé hříchy této masky i zmíněny významné či veselé události v obci. Kobyla je odsouzena k poražení. Ortel vykoná maska zvaná ras. Po chvilce, kdy se masky s kobylou loučí, vypije kobyla něco na zahřátí, vyskočí a všichni začnou vesele tančit. Tak na Hlinecku končí nejen daná obchůzka, ale i celé masopustní období.
To vše můžete zažít 27. ledna v Muzeu v přírodě Vysočina na Veselém Kopci v podání studnické maškary. Ve stejný den se masopustní obchůzka koná také v Hamrech u Hlinska a dále 4. února v místní části města Hlinsko – v Blatně a 10. února ve vesnicích Studnice a Vortová. Již tradiční rozloučení s masopustem můžete navštívit 13. února v Hlinsku, kde dopoledne projde městem průvod dětských masek a odpoledne proběhne obchůzka v podání blatenské maškary přímo v památkové rezervaci Betlém Hlinsko.
Zpracovala:
PhDr. Ilona Vojancová
vědecko-výzkumný pracovník
Muzeum v přírodě Vysočina
Tel.: 469 326 411
Mob.: 723 468 254
Národní muzeum v přírodě, příspěvková organizace, vzniklo v roce 2018 a sdružuje čtyři muzea, dvě z nich jsou v Čechách a dvě na Moravě. Jejich poslání je dokumentovat, ochraňovat a uchovávat více než dvě stě let historie lidového stavitelství a přibližovat způsob života na venkově. Každé z nich odráží kulturu jiného regionu a je proto jedinečné.
