V roce 2012 krajská samospráva schválila vznik Seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury Pardubického kraje (dále jen Seznam). Podle schválené metodiky jsou od roku 2013 do tohoto Seznamu zapisovány významné nemateriální statky, které se v regionu zachovaly, jichž si veřejnost váží a podporuje jejich další existenci. Pardubický kraj vytvořil pro zapsané jevy možnost finanční podpory ze svých dotačních programů.
2013 Vesnické masopustní obchůzky a masky z Hlinecka
Obchůzky se po generace konají v několika vesnicích na rozhraní zimy a jara v téměř nezměněné podobě. Průběh obchůzky, základní počet, podoba a úloha jednotlivých masek se do dnešních dnů shoduje s popisy z poloviny 19. století. Ke stávajícím masopustním obchůzkám v obcích Hamry, Studnice Vortová a městské části Hlinska Blatno byla v roce 2024 doplněna také obchůzka v obci Jeníkov.
2013 Východočeské loutkářství
Ve východních Čechách je loutkářství skutečným fenoménem. Jeho počátky můžeme datovat do druhé poloviny 18. století. V současnosti má loutkářství ve zdejším regionu významné nositele ve všech svých oblastech (amatérská i profesionální), zázemí odborné instituce (Muzeum loutkářských kultur v Chrudimi) i mezinárodní festival amatérského divadla (Loutkářská Chrudim).
2013 Vodění jidáše
Na Bílou sobotu lze v některých vesnicích v okolí Vysokého Mýta potkat průvod chlapců s řehtačkami, klapačkami a maskovanou postavu jidáše. Obyčej je součástí velikonočního výročního cyklu a udržuje se přirozeným způsobem po generace.
2014 Stínání, honění či cepování kohouta
Stínání, honění a cepování kohouta se jako přirozená součást obyčejové tradice vyskytuje na území Pardubického kraje v několika lokalitách okresů Pardubice a Chrudim. Jsou to tyto lokality:
- stínání kohouta: Lány, Libkov, Načešice, Poběžovice u Přelouče, Pohled (obec Mladoňovice), Ráby
- cepování kohouta: Jamné nad Orlicí
- honění kohouta: Kunčice (obec Letohrad)
2015 Velikonoční strom a Věneček ve Střemošicích
Od počátku 20. století se ve Střemošicích na Velikonoční neděli koná obyčej skládající se ze dvou částí: dopoledního vztyčení tzv. velikonočního stromu a odpolední taneční zábavy zvané Věneček. Obě části mají svůj ustálený průběh.
2016 Tradiční výroba dýmek na Prosečsku
Dýmkařství představuje specifické odvětví využití a opracování dřeva. Na Prosečsku se dýmky začaly vyrábět v první polovině 19. století a výroba pokračuje dodnes. Technologie zachovává původní řemeslné postupy.
2016 Věneček ve Vejvanovicích
Jarní slavnost nazvaná Věneček je ve Vejvanovicích spolehlivě doložena od první poloviny 20. století. Koná se třetí neděli v měsíci květnu. Od roku 1961, s ohledem na náročnost příprav a realizace, se koná pravidelně v pětiletých intervalech. Zvláštností vejvanovického Věnečku je skutečnost, že se ho aktivně účastní jak svobodní, tak sezdaní obyvatelé.
2017 Ruční výroba žinylkových textilií
První záznamy o výrobě žinylkových textilií z hedvábí pocházejí z Francie, jsou datované kolem roku 1750. Odtud se znalost technologie rozšířila do dalších evropských zemí. Od poloviny 19. století se významným střediskem textilní výroby na území dnešní České republiky stalo Hlinecko. Žinylkové textilie se zde vyráběly až do 80. let 20. století. K obnově ojedinělé výroby došlo na počátku 21. století díky snaze tkalce Josefa Fidlera a jeho Tkalcovny na Betlémě v Hlinsku.
2019 Městský masopustní průvod v Lanškrouně
Městský masopustní průvod v Lanškrouně navazuje na tradici kalendářních obyčejů v oblasti Hřebečska. Přirozená forma předávání a vývoje obyčejů v této oblasti byla přerušena událostmi druhé světové války a následujícím společenským vývojem. Původní obyvatelstvo německé národnosti bylo nuceno se po roce 1945 z této oblasti vystěhovat. Tradice masopustního průvodu byla na počátku 21. století díky pečlivému výzkumu obnovena.
2020 Tradiční výroba jabkanců v České Třebové
Pojmem jabkanec se v České Třebové označuje placka z bramborového těsta, která se původně plnila povidly, nyní i tvarohem, a následně se peče na plátech kamen. Historie přípravy jabkanců je spojena s poutí k románské rotundě zasvěcené svaté Kateřině. Místní obyvatelé jabkanci původně hostili poutníky. V současnosti se tato pochoutka v České Třebové připravuje ve výroční den svátku svaté Kateřiny (25. 11.) nebo o víkendu svátku předcházejícímu.
2023 Stavění a kácení májí v Pardubickém kraji
Na území Pardubického kraje je obyčej stavění kácení májí zastoupen ve všech čtyřech okresech. I když se jeho podoba vyvíjí, udržuje si v základních rysech svůj základní charakter. Předávání se děje přirozeně mezi generacemi. Nositeli jsou jak jednotlivci, tak spolky i samotné obecní či městské úřady. Existence statku je pro daná společenství důležitým stmelujícím a identifikačním prvkem. V současnosti převládají jeho sociální a společenské funkce. Nominace obyčeje se týká stavění a kácení májí v těchto lokalitách: Benátky u Litomyšle, Borová, Bukovina u Přelouče, Břehy u Přelouče, Cerekvice nad Loučnou, Černovír, Letohrad – Červená, Dolní Újezd, Chrudim, Jankovice, Jeníkovice, Křižanovice, Kunčice, Líšnice, Lukavice (okres ÚO), Mladoňovice, Nekoř, Poběžovice u Přelouče, Příluka, Rozhraní, Morašice – Říkovice, Skuteč – Zbožnov, Staré Ždánice, Studené, Újezd u Přelouče, Urbanice, Vendolí, Vidlatá Seč, Živanice.
2025 Obřadní ukončení sklizně úrody, Trstěnické dožínky
Pořádání Trstěnických dožínek odkazuje k původní obřadní oslavě sklizně obilí, která ve vesnickém prostředí v minulosti patřila k závěru hospodářského roku. Jejich současná podoba vznikla v roce 1971 díky iniciativě místního kronikáře a pamětníka Adolfa Hurycha. Při obnově vycházel ze vzpomínek obyvatel, kteří se dožínek účastnili ve 30. letech 20. století. Podařilo se mu uspořádat dožínkovou slavnost v letech 1971 a 1972. K zásadní obnově Trstěnických dožínek však došlo až v roce 1998, kdy Adolf Hurych oslovil vedení obce a nalezl pochopení. Od tohoto roku se slavnost koná každoročně v ustálené podobě. Zapojují se spolky v obci i jednotliví obyvatelé.
2025 Metody výcviku starokladrubských koní pro zapřahání do kočárů a dalších povozů při slavnostních obřadech a příležitostech
Metody výcviku starokladrubských koní pro slavnostní zapřahání do kočárů a dalších povozů představují specifický soubor vědomostí, které byly vytvořeny a posléze předávány v rámci společenství cvičitelů. Důležité je vzájemné sdílení zkušenosti v této komunitě, tím dochází k neustálému zdokonalování metod výcviku. Od r. 1952 je výcvik koní pro tah i pro jízdu vyučován na Střední škole chovu koní a jezdectví v Kladrubech nad Labem. Metodika se v nynějším Národním hřebčínu v Kladrubech nad Labem začala utvářet minimálně od druhé poloviny 16. století, kdy se hřebčín stal císařským. Výcvik je spojen se třemi obcemi a krajinou, jež je obklopuje. Jsou to v první řadě Kladruby nad Labem, dále Heřmanův Městec a Slatiňany.
2025 Znalosti řemeslných technik a dovedností ruční výroby skla
V České republice v současnosti pracuje přibližně 5 000 sklářů. Svoje výrobky vytvářejí ve stovkách skláren, domácích dílnách a studiích. Navazují na znalosti tradičních postupů ve všech oblastech zpracování a využití skla. Technologie a dovednosti sklářů byly v roce 2023 zapsány do Reprezentativního seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva organizace UNESCO.
Na území Pardubického kraje se v minulosti nacházelo několik skláren. V současné době je zástupcem této výroby firma Koulier, která má sídlo v Mrákotíně – Oflendě poblíž Hlinska. Vyrábějí se zde tradičním způsobem především vánoční ozdoby. Historie výroby vánočních ozdob na Chrudimsku sahá do počátku 20. století a byla spojena především s lokalitou Horní Bradlo a Trhová Kamenice. Firma Koulier na tuto tradici navazuje.
