Zabijačka
Z cyklu MASOPUST SA KRÁTÍ...
V období masopustu se na vesnicích i ve městech odehrávalo mnoho zabíjaček. Při chladném počasí nehrozilo, že se maso rychle zkazí a také se ještě nepracovalo na poli.
Zabijačka byla rodinnou událostí. Konala se jednou za čas a bylo okolo ní tolik práce, že domácí uvítali každou pomocnou ruku nejen z chalupy, ale i od sousedů. A musely při ní pomáhat i děti.
O tom, že nastal pašíkův čas, rozhodoval hospodář. Přípravy na zabíjačku započaly již den předem, kdy hospodyně chytala všechny nádoby, kotel, nože a jiné nářadí, troky, prkénka, koření a sůl. V den zabijačky už nebyl čas něco hledat.
Prase zabíjel a zpracovával sám hospodář, nebo si rodina zvala šikovného souseda či řezníka. V den zabíjačky se vstávalo brzy ráno, aby se do večera všechno stihlo. Na průběh zabíjačky vzpomíná v podcastu i Jiřina Gryczová – Koláčková v knize Jiskřička naděje. Tehdy byla ještě malá holčička a žila u svých staříčků.