Podzim na poli a v chalupě

Na co se můžete těšit:

• Pasekářská usedlost z Velkých Karlovic - Miloňova – ochutnávky tradičních jídel
• Chalupa miškáře ze Študlova – zpracování lnu: rosení lnu, lámání na lamkách a potírkách, vochlování lnu, předení na kolovratech, očesávání tobolek
• Blinkova chalupa z Horní Bečvy – výroba březových metel
• Mališova usedlost z Lužné – pletení košíků z vrbového proutí
• Stánisko z Karolinky – Rákošového – v ohradě podzimní stříž ovcí Valašek
• Šturalova pasekářská usedlost z Velkých Karlovic – příprava dřeva na zimu: řezání na cirkulárce poháněné benzinovým motorem
• Větrný mlýn z Kladník u Přerova – mletí mouky
• Kovárna z Lutoniny – kovářské práce
• Usedlost sedláka z Nového Hrozenkova čp. 10 – pečení podplameníků z chlebového těsta
• Chalupa starého mládence z Nového Hrozenkova čp. 536 – pečení bramborových placek na plotně sporáku
• Obydlí salajkáře z Nového Hrozenkova – venku před kůlnou smažení trnek – vaření povidel
• Obydlí bezzemka z Leskovce - strouhání šindelů

Vyhrává beskydská muzika RukyNaDudy z Frenštátu pod Radhoštěm a gajdoš Petr Sovják z Neubuze

Život minulých generací, našich staříčků a stařenek byl spojen s každodenní prací. Od jara se lopotili na svých kamenitých políčkách s očekáváním dobré sklizně. V letošním roce se zaměříme na zpracování lnu. Len se vytrhával koncem srpna i s kořínky. Nejprve se nechal na poli proschnout, následně na drhlenech zbavil semen a poté se na louce rosil. Po opětovném proschnutí a dosušení v sušírnách se z něj získávala vlákna, z nichž se spřádala na kolovratu nit. Ze lněné příze se na stavech utkalo plátno, které mělo široké využití v domácnosti. Šily se z něj oděvní součástky, plachty do postelí, trávnice, nebo se sbalené do štůčků prodávalo na trzích. Používalo se však více na výrobu provazů.

Kolem svátku sv. Václava se také kopaly brambory a prováděla lehká orba políček. Sklízela se jablka, která se dále zpracovávala, například v sušírnách na křížaly. Další se ukládaly do sklepa pro zimní konzumaci, nebo se z nich lisoval mošt. Stavení se pomalu připravovala na dlouhé zimní období. Hospodyňky nakládaly zelí do škopků, které bylo až do pozdního jara nejčastější složkou potravy Valachů. Děvčata zase chodívala hrabat listí na podestýlku, hospodář s pacholky zajišťoval zásoby dřeva k topení. Dlouhé krkošky se řezaly na menší polena, která se ukládala kolem celého stavení. Také ovce se podruhé stříhaly.

Právě tyto práce raného podzimu nabídne návštěvníkům sobota 10. září na Valašské dědině.

Po celodenní práci bylo potřeba se dobře najíst. Tradiční valašská jídla nabídnou naše kuchařky na Miloňově. V chalupě z Nového Hrozenkova čp. 10 Vám hospodyně připraví podplameníky z bílé mouky. 

Jak se na Valašsku říká, nebylo by roboty, aby se při ní nezpívalo. Začalo se na „vesno“ při prvních pracích na poli se celý kraj od Javorníků až za Hostýnské vrchy ozýval zpěvem, po celé léto až do pozdního podzimu. Tradiční náladu navodí gajdoš Petr Sovják z Neubuze a beskydská muzika RukyNaDudy z Frenštátu pod Radhoštěm.

Potěší nás, přijdete-li si s námi společně zavzpomínat na podzimní čas s pracemi, které se z našeho života vytratily, potěšit se, zazpívat si a třeba i něco zakousnout z tradiční valašské kuchyně.

Režie