Pečivo a cukroví na štědrovečerním stole - online seriál
Od adventu po tři krále
V dnešní době si Vánoce neumíme představit bez cukroví a vánočky. U našich předků však taková jídla nebyla samozřejmostí. Na jejich upečení se užívala bílá jemná pšeničná mouka, která byla dražší než ostatní. Proto si pečivo a cukroví z ní mohly dovolit jen bohatší hospodáři.
Základním druhem pečiva, které nesmělo chybět na štědrovečerním stole, byl chléb. Vedle něho se na stůl pokládal většinou vdolek, Vám známý pod názvem frgál. Jen pro zajímavost, takto kdysi hospodyně z Valašska nazývaly spálenou buchtu. Místo vdolku v některých rodinách na dědině i ve městě podávali vánočku z kynutého, hodně tučného těsta s rozinkami a sypanou ořechy a mandlemi. Jiným druhem pečiva na vánoční stůl byly buchty pečené rovněž z kynutého těsta v různě tvarovaných formách, o Vánocích například v podobě ryby.
Zejména v městském prostředí hospodyně na stůl servírovaly i cukroví, drobné kousky slepovaného lineckého, zázvorky, sněhové pečivo, smažené beleše nebo Boží milosti. Určitě však neměly tolik druhů, jako pečeme dnes my. Další mlsotou byl perník, ovšem od dnešních, zdobených cukrovou polevou, býval polepován barvotiskovými obrázky nebo posypán mandlemi.
