Bílá sobota — Karsamstag 3. 4. 2021
Ještě před svítáním se chodí dívky nahé umývat do potoků, aby měly čistou pleť a byly zdravé. V domácnostech se malují vejce, peče se velikonoční chléb a končí se s velikonočním úklidem. V kostelích se večer světí oheň a voda.
V sobotním pozdním odpoledni se všichni lidé účastní Vzkříšení „Aufaustelung“. Před kostelem se na začátku liturgie rozdělá oheň, který farář posvětí. Od něho zapálí velikonoční svíci a tu ve slavnostním průvodu vnese do temného kostela.
Velikonoční svíci se říká paškál. Poznáte ho mezi ostatními svíčkami? Přiřaďte názvy svíček k obrázkům.
„Když se na Bílou sobotu poprvé rozezní zvony, spěchají lidé rychle k vodě, aby si umyli obličej. Odstraní se tím prý pihy.“
(z Ústí n/L, Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě; J.V. Grohmann, str. 62)
„Na Bílou sobotu shromáždí selka všechny klíče, které se v domě používají, svážou se do jednoho svazku. Pak čeká do prvního vyzvánění na svátek Vzkříšení. Při první úderu zvonu jde do sklepa, přičemž neustále s klíči chrastí. Jakmile vyzvánění skončí, jde s rachotícími klíči opět nahoru. Říká se, že myši jsou tímto zvukem tak vyděšené, že brzy zcela opustí dům.“
(z Roudnice n/L.; Pověry a obyčeje v Čechách a na Moravě; J.V. Grohmann, str. 79)
