Chmelařská usedlost čp. 61
Usedlost patřila ve vsi k největším a nejbohatším, svého času zde sídlil i rychtář. Základ tvoří patrový chmelařský dům z roku 1808, charakteristický svou velikostí. Pro starý způsob
sušení chmele provětráváním pomocí střešních větráků a jeho následné uskladnění v komorách bylo zapotřebí velkých prostor. V patře se dochoval i pozdější způsob sušení chmele – zděná teplovzdušná sušička s vlastním topeništěm.
Součástí hospodářství je původní zděný klasicistní výměnek z poloviny 19. století. Téměř všechny ostatní objekty jsou přenesené z okolí. Kůlna na vozy pochází ze statku v Řepčicích, hrázděná stodola ze Suletic a unikátní roubený špýchar s arkádovou pavlačí je z Lukova.
Podstatným zdrojem prosperity zdejšího kraje byl obchod s ovocem, který dokládají všudypřítomné zbytky ovocných sadů. Sklizené ovoce se svezlo k Labi a na lodích se vyváželo do Německa i dále. Sušení byl způsob, jak možno sklizené ovoce konzervovat. Stávající podoba poslední funkční bezdýmové sušárny na ovoce v Českém středohoří odpovídá nejmladšímu typu vesnických teplovzdušných sušáren z konce 19. století. Najednou zde lze sušit až 240 kilogramů jablek (sušily se též hrušky a švestky). Sušárnu i s odborným výkladem můžete zažít v provozu během akce Podzim na vesnici.